23. června – 29. června 2014

Joss Whedon23. června oslaví 50. narozeniny americký režisér, scénárista a producent Joss Whedon. Ač rozený Newyorčan, střední školu studoval v Anglii. Na přelomu 80. a 90. let sbírá zkušenosti při psaním scénářů pro seriály Roseanne (1988-1997) a Parenthood (1990-1991), až se mu podařilo prodat svůj první scénář na film Buffy, zabíječka upírů (1992). Byl to ale propadák a i Whedon nebyl spokojen s výsledkem.  Spolupracuje na scénářích pro Toy Story (1995), který mu dokonce přináší nominaci na Oscara, a Vetřelec: Vzkříšení (1997). Ale to už mu je nabídnuto, aby vyprávěl příběh Buffy sám, jako seriál Buffy, přemožitelka upírů (1997-2003) a její spin-off Angel (1999-2004). Oba seriály měly obrovský úspěch, ale přichází jeho asi nejvydařenější seriálový počin Firefly (2002). Ten je sice zrušen už po 13 dílech, ale získal si mezitím takovou popularitu a kultovní status, že se mu podařilo získat peníze na uzavření některých dějových linek filmem Serenity (2005), který si již sám režíruje. Pak vytváří internetový muzikál Dr. Horrible’s Sing-Along Blog (2008) a seriál Dollhouse (2009-2010), ale jeho zatím největší úspěch je, když mu byl nabídnut dohled nad komiksovým Avengers (2012), ten samý rok si ještě odskočil na Shakespearovské Mnoho povyku pro nic (2012) a scénář na s klišé si hrajícím hororu Chata v horách (2012). Právě připravuje pokračování Avengers: Age of ultron (2015). Když se nevěnuje filmu, píše komiksy.

Mindy Kaling24. června bude mít 35 let americká herečka, scénáristka a režisérka s indickými kořeny Mindy Kaling. Nejvíce se proslavila v americké verzi seriálu Kancl (2005-2013), pro který i psala scénář a pár dílů si zkusila zrežírovat. Mezitím se objevila v několika filmech. 40 let panic (2005), Noc v muzeu 2 (2009), Hlavně nezávazně (2011) nebo Raubíř Ralf (2012). Od roku 2012 má vlastní seriál The Mindy project, kde ztvárňuje hlavní roli a píše si scénář.

Sidney Lumet25. června by se dožil 90 let americký režisér a mistr atmosférických dramat Sidney Lumet (†9.4.2011). Vzhledem k rodinné situaci, hrával od mala v divadle. Když se vrátil po 2. Světové válce, kde byl nasazen jako opravář rádií a radarů v Indii, rozhodl se zkusit štěstí jako režisér v televizi. Přes různé seriály a televizní filmy dostal šanci režírovat snímek podle divadelní hry Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) s Henry Fondou a Jiřím Voskovcem. Snímek měl úspěch jak u diváků, tak u kritiky a dodnes je zmiňován jako jeden z nejzajímavějších a nejlepších soudních dramat. Od té doby natočil spoustu skvělých filmů, zmiňme jen Pahorek (1965), Serpico (1973), Vražda v Orient expresu (1974), Psí odpoledne (1975), Network (1976) za který získal Zlatý Globus, Rozsudek (1982), Čas zastavit se (1988). Ač v 90. letech stále režíruje, často na něj padá kritika, že už nemá šmrnc, to ale popírá svými  posledními filmy Dokažte mi vinu (2006), kdy i Vina Diesela dokázal přinutit hrát a brutální Než ďábel zjistí, že seš mrtvej (2007). Pětkrát byl nominován na Oscara a šestkrát na Zlatý Globus.

Peter Lorre26. června si připomeneme 110. výročí od narození amerického herce židovského původu Petera Lorreho (†23.3.1964). Narodil se v Rakousku-Uhersku v dnešním Rožumberoku. Jako dítě se s rodinou přestěhoval do Vídně, kde začínal s divadlem, na začátku 20. lete odchází do Berlína, tady se dostává k filmu. Odkud ale po deseti letech utíká před nacismem. Nejdřív do Paříže, poté do Londýna, zde hraje v Hitchcockově první verzi Muže, který věděl příliš mnoho (1934). A přichází poslední stěhování, tentokrát do Los Angeles. Točí s Von Sternbergem Zločin a trest (1935), s Johnem Hustonem Maltézského Sokola (1941), Michaelem Curtizem Casablancu (1942), nebo s Donem Siegelem Verdikt (1946). Po válce natáčí hlavně v Německu a v Anglii, kde se věnuje i rozhlasu a posléze televizi, mihne se v prvním zpracování Jamese Bonda seriálu Climax! (1954-1958), nebo Příbězích Alfreda Hitchcocka (1955-1962). V 60. letech si před svou smrtí s chutí zahraje ve filmech Rogera Cormana Historky hrůzy (1962) a Havran (1963).

Dušan Klein27. června se před 75 lety narodil český režisér a scénárista Dušan Klein. Narodil se ve východním Slovensku a kvůli svému židovskému původu strávil začátek života v Terezínském sběrném táboře. Po studiu na pražské FAMU natáčí svůj první film, kriminálku Místenka bez návratu (1964), která jej definuje na dalších 20 let jako režiséra detektivek, tu lepších, tu horších. Změna přichází, až snímkem Jak přichází svět o básníky (1982), kde Klein pracoval i na scénáři, a jeho dvou pokračování Jak básníci přicházejí o iluze (1984) a Jak básníkům chutná život (1987). Poté točí Dobří holubi se vracejí (1988) a Vážení přátelé, ano (1989). Po revoluci se věnuje hlavně televizi, ale až na ve své době populární a nezvyklé Hříchy pro pátera Noxe (1992) nic výrazně nevybočuje z šedi klasické televizní produkce. Ač se ještě dvakrát vrátil k Básníkům (1993 a 2003), vysloužil si tím spíš přirovnání o nastavování kaše. Zmiňme ještě, že právě Klein stál u začátku nekonečného seriálu Ulice (2005-).

Felicia Day28. června oslaví 35. let americká herečka, scénáristka a producentka Felicia Day. Na vysoké škole studovala matematiku a hru na housle, ale rozhodla se stát herečkou. Začala se objevovat v televizi od roku 2001, například Buffy, přemožitelka upírů (2003), Heuréka – město divů (2011-2012), nebo Lovci duchů (2012-2013). Ale televizní tvorba není u Day to hlavní, tím je internet. Když se spustila svůj autorský internetový seriál The Guild (2007-2012), nikdo nečekal takový úspěch a z Felicie se rázem stal sex symbol internetové komunity. Po té přichází třídílný muzikál Josse Whedona Dr. Horrible’s Sing-Along Blog (2008), nebo The Legend of Neil (2008-2010). Má vlastní produkční společnost, která dělá například pořad TableTop, kde Wil Wheaton představuje stolní hry a hraje je se svými zajímavými hosty.

Gary Busey29. června je to 70 let od narození amerického herce Gary Buseyho. Vystudoval divadelní herectví, ale věnoval se hudbě, bubnoval například v kapelách Krise Kristoffersona a Willie Nelsona. Od začátku 70. let se začal objevovat ve filmech. Dnes málokoho napadne, že mohl být v Posledním americkém hrdinovy (1973) mladší bratr Jeffa Bridgese, nebo v The Buddy Holly Story (1978) ztvárnit hlavní roli, kde doopravdy zpíval a hrál na kytaru a za kterou byl nominovaný na Oscara. Od té doby se pomalu přesouval z hlavní rolí do rolí vedlejších Smrtosnosná zbraň (1987), Predátor 2 (1990), Bod zlomu (1991), Přepadení v Pacifiku (1992), nebo Firma (1993). Bohužel pád jeho kariéry tady nepřestal, pak už se jen mihl v zajímavých snímcích Lost Highway (1997), Strach a hnus v Las Vegas (1998). Ale pád stále trval, až do vod nízkorozpočtové produkce. Teď už můžeme jen doufat, že podobně jako jiným našim oblíbencům z 80. let se mu podaří svést se na vlně nostalgie.

(3K Film Klub – Mil)

    Příspěvek byl publikován v rubrice Výročí a jeho autorem je Mirek Jasek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.